Blíží se Vánoce, můj synovec se s rodiči přestěhoval k Blatné a on tam není skautský oddíl... Ještě minulý rok byl vlčetem vodních skautů na Vysočině. Pokaždé, když ho vidím, mluví jen a jen o skautu. To samozřejmě nemůže bez povšimnutí nechat můj syn, jeho bratranec. Zjevně fascinován starším bratrancem už povídá o skautu také, ale má jen zprostředkované informace. Tak jsem před chvilkou po internetu (do Ježíška) objednal v antikvariátu v Mladé Boleslavi knížku, na které jsem vyrostl, Tábornickou Encyklopedii. Provázela mě, pokaždé někde půjčená, někdy až nefér dlouhodobě, třeba deset let. Za mého skautingu, trampingu, cestování, část věcí v mé práci určitě pramení z ní. Snil jsem si u ní, žil s ní, postavil první boudu, srub, prošlapal dvoje kanady a troje marteny. Inspirován. A teď mě přepadá až sobecké dilema, kdo má vlastně ten jeden exemplář, co jsem u Ježíška objednal, dostat? Můj synovec, můj syn, možná by se hodila zase i mě, jako připomínka těch krásných časů (přijdou snad znovu, když budou toto moje děti číst), myslím že by se hezky vyjímala vedle také krásného dárku od Ježíška - Yvese Gustina a jeho Ilustrovaného včelařství. Je to jasné, nestačí jedna, musím opatřit minimálně ještě jednu. O tu jednu se se synem podělíme, tedy já jej snad přesvědčím, že mi jí musí v noci, když já ponocuji a on spí, půjčovat, ale synovec si jí v knihovničce určitě zaslouží. Už jen proto, že se mu spolužáci smějí, že si sám píše encyklopedii zvířat, zatímco oni hrají hry na tabletu. Taky mu Ježíšek "musí" přinést to lano, protože jeho strejda říkal, že u nich je od Ježíška už "sedák". ...horší na tom je, že "výškovky" jsem dělal naposledy taky před patnácti lety na hory jsem nikdy nelezl, tak se budu muset s někým poradit, aby to lano nebyl "šancajk" a dávalo smysl na dlouho, dle tabulky pádů..., nebo jak se to dnes řeší. Mám myšlenku, trošku mimo realitu, dnes mě při vaření polévky na zítřejší rodinnou oslavu napadla. Vzpomněl jsem si na svého zesnulého strýce vynikajícího baviče, ale hlavně skvělého lidského doktora a posléze primáře v LDN. Zítra přijede na rodinou oslavu moje teta, jeho žena, na vteřinku mě blesklo hlavou, že bych se jí zeptám, co strejda říkal a jak se má? Až pak mě vlastně došlo, že by to bylo třeba moc, i když to ta má hlava vymyslela určitě v dobrém. Tak jak se má Mirko Vosátka a co říkal? Víte někdo?

Díky, Bobo, opravdu pěkné! Pokusím se něco málo doplnit.

Takový web by si zasloužila každá skautská osobnost. Ale kde vzít lidi? Ideální by bylo kdyby si skautské osobnosti vybírali za své téma diplomové práce roveři a rangers, kteří studují humanitní obory...
Moje dcera si jako téma maturitní práce na gymnáziu vybrala trampa Eduarda Ingriše... Byť to bylo mimi doporučená témata tak to škola schválila protože to příslušného profesora zaujalo...

Moc pěkné, blahopřeji a přeji, ať se dílo daří. Opravdu moc pěkné !!! Díky !

Tohle je úžasný! Kdyby se vytvořili stránky a fyzický archiv po každém zesnulém skautovi, tak máme opravdu co předávat dalším generacím a duch skautingu snad takhle nevymizí :)
Díky

Bobo, velká gratulace k rozjezdu webu! Výborné!